Víra, pochybnosti, konverze

Bylo úplně normální ráno, pila jsem svoje ranní kafe a bezmyšlenkovitě jsem brázdila po youtube, až jsem narazila na jedno video z kanálu BuzzFeedVideo - I stopped believing in God after pastoring a megachurch (odkaz je pod článkem, pokud se chcete podívat sami). Prostě mi to nedalo a musela jsem napsat response.

Začala jsem přemýšlet, proč se tohle děje tak moc často?

Jak máme věřit, že je Bůh opravdu dobrý a že opravdu existuje, když se ve světě furt děje tolik zla? Jak přijmout křesťanství, když existuje několik desítek tisíc různých křesťanských církví, kdy každá říká něco jiného, ale každá je údajně ta jedna jediná pravá církev? Jak věřit, když máme pochybnosti?

Pokud si tyhle otázky neustále pokládáte, tak vám chci jen říct, že pochybovat je v pořádku, hledat odpovědi je pořádku a nikdo by vás za tohle neměl soudit nebo automaticky vyloučit s církve. A pokud ano, tak od těchto lidí utíkejte co nejdál, ne však od Boha. Nevěřte tak, že bezmyšlenkovitě přijmete všechno, co vaše církev říká, ale přemýšlejte, studujte, hledejte odpovědi jak a proč byste měli v tohle a tohle věřit. Udělejte si názor.

Odpovědi na předešlé otázky se do jednoho článku nevejdou, takže to si necháme na jindy. Chtěla bych ale říct jednu věc, ve které hrozně často děláme chyby. Až příliš často se setkávám s příběhy lidí, kteří opustili církev a Boha na základě špatné zkušenosti s lidmi.

Někdy se až příliš zabýváme tím, jak vysvětlíme určitou teologii nevěřícím a začneme se k nim chovat jako k projektům. Myslíme, že když jim dáme přednášku teologie tak z ničeho nic uvěří v Boha, ale tak to nikdy nefungovalo a nikdy nebude.

Neříkám, že teologie není důležitá, protože je, ale Boží slovo, stejně jako právo se dá vysvětlit různými způsoby (proto máme taky tolik církví). U některých pasáží je jasné, co se čím myslelo, u některých existuje více výkladů. Ale to neznamená, že Bůh neexistuje a že je Bible čistě lidský výmysl. Znamená to, že jako hříšní lidé bychom měli o to víc hledat Boha. Někdy prostě nevíme, jestli danou část písma chápeme tak, jak Pán chce, abychom ji chápali. A i když jste teolog s 50 tituly, tak se můžete mýlit. Ukazuje to jen pomíjivost a nedostatečnost lidské inteligence v porovnání s tou Boží. Jak moc Boha potřebujeme, jak jsme bez něho úplně bezradní a kompletně v háji. A je důležité si pamatovat, že plnost poznání dostaneme až v Jeho Království a některé věci prostě nebudete vědět, dokud vám je Bůh nedá poznat.

Proto je důležité mít vždy na prvním místě lásku, nad jakoukoliv teologií.

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.

A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska." (1. Korintským 13, 1-13)

Takže se k nevěřícím přestaňme chovat jako k úkolu, který musíme splnit, a začněme se k nim chovat jako k lidem, kteří mají svůj vlastní životní příběh.

Křesťanství přece není jen hromada pravidel, které když nebudeme dodržovat, tak půjdeme do pekla. Křesťanství je založeno na tom, že nás Bůh miloval tak moc, že za nás zemřel, aby nás zachránil. A první věc, co nám řekl, přece nebylo - hele kámo, dodržuj tohle a tohle a budeš v klidu. Řekl:

"To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás." (Jan 15, 12)

A co tohle v reálném životě znamená?

Dodržovat zásady slušného chování, chovat se k lidem s úctou a respektem, a když si vám někdo vyleje srdce a řekne vám svůj příběh a svoje zkušenosti, tak jeho/její pocity nebo zkušenost nebudete negovat nebo ignorovat, ale respektovat. Nemusíte automaticky souhlasit se vším co vám někdo řekne, ale musíte respektovat názor toho člověka a jak k němu došel, stejně jako by on měl respektovat váš názor a jak jste k němu došli. Nediskriminovat ostatní na základě pohlaví, věku, sexuální orientace (pokud nemáte rádi homosexuální osoby, doporučuji vám si přečíst článek "Židle a sekery", odkaz je pod článkem), vzhledu, nebo úplně čehokoliv.

Neříkám, že hned musíte být s každým člověkem best friends forever, ale základní slušné chování vám nijak neublíží. Právě naopak.

Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici. Tehdy řekne král těm po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.' Tu mu ti spravedliví odpovědí: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?' Král odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.' Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' Tehdy odpovědí i oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' On jim odpoví: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.' A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života." (Matouš 25, 31-46)

Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?" On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí' a 'miluj svého bližního jako sám sebe.'" Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ." Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?" Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.' Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak." (Lukáš 10, 25 - 37)

Víra a láska k Bohu se přece přenáší nejvíc skrze přátelství s ostatními, kdy si žijete svůj život, upřímně milujete Boha a oni vidí, jak to z vás vyzařuje.

Neříkám, že jsou přednášky z teologie špatné, pokud se chcete intelektuálně obohatit, tak na ně choďte, ale rozhodně není dobrý nápad to nutit lidem, když to nechtějí slyšet. Čím víc někomu něco nutíte, tím víc to nechce. 

Takže abych to shrnula, to co bych chtěla, abyste si z tohohle vzali, je tohle. Milujte Boha, snažte se být dobrými lidmi, dobrými přáteli, chovejte se slušně k ostatním (věřícím i nevěřícím) a všechno bude tak, jak má být.

Anasthazia

Video:

https://www.youtube.com/watch?v=g-nE-zrIhKc 

Článek sekery a židle:

https://www.spreadthelight.cz/l/sekery-a-zidle/