Sekery a židle

31.07.2018

Pokud nejste úplně seznámeni s učením katolické církve, následující odstavce vás možná vyděsí. Naštěstí, náš blog není financován evropskými fondy, takže si nemusíme dávat pozor na jazyk. Tak pojďme na to.

Homosexualita. Jak se na to dívat? Setkala jsem se s několik přístupy a vysvětlím vám, proč se mi ani jeden nelíbí. Když vydržíte až do konce, dozvíte se, co si myslím já 😉.

  • Přístup č. 1 - Bůh tě miluje takového, jaký jsi.

Tomuhle já říkám hippie pohled na věc. Flower power, dredy a kytičky. Jednorožci a třpytky. Kain zabil Ábela a Bůh ho nepřestal milovat. Což ale neznamená, že zabít Ábela bylo v pořádku.

  • Přístup č. 2 - Hoď kamenem, kdo jsi bez hříchu.

Tento přístup je poměrně častý. Lidé, kteří ho zastávají, jsou v otázce homosexuality pasivní. Oni přece taky hřeší, tudíž pokud církev tvrdí, že homosexuální chování je hřích, není na nich, aby se tím zabývali. Všichni přece hřešíme a je to jen mezi námi a Bohem. My, jako lidé nemáme právo někoho soudit. Což je možná pravda, nicméně je dobré si na věci udělat nějaký názor. A navíc, nemusíme soudit lidi, ale můžeme soudit jejich činy.

  • Přístup č. 3 - Boží království není pro teplý!

No, tohle je asi extrém a neznám moc lidí, kteří by se takto vyjadřovali. Přesto se s tímto názorem můžete setkat. Představa Boha, který nenávidí všechny homosexuály a budou se smažit v pekle, je směšná a pokud používáte takovou tu celkem velkou věc v hlavě, určitě vymyslíte i lepší argumenty, kterými společnost přesvědčit o špatnosti homosexuálního chování.

Pokud jste na tom stejně jako já a neztotožňujete se s žádným z těchto pohledů, následující řádky jsou pro vás.

Dlouhou dobu jsem patřila do první skupiny lidí, byla jsem hipík. Bůh tě miluje! Všichni jsme Boží! Chceš mluvit o hříchu? Vypadni! Vysíláš tady negativní vlny!

Proč máme občas tendenci dělat, jako že hřích je něco, o čem se nemluví, protože je to většinou nepříjemné? Bohužel, ignorováním hřích nezmizí. Časem jsem přešla do druhé kategorie. Než se vyděsíte, do té třetí jsem se nikdy nedostala, Bohu dík!

Dnes mám vlastní pohled na věc a o tom to celé dneska bude. První věc, kterou musíme rozlišit, je homosexualita a homosexuální chování. Homosexualita není hřích. Homosexualita znamená pouze to, že se cítíte být přitahováni stejným pohlavím. Homosexuální chování je reakcí na tuto přitažlivost. Tedy, podlehnutí touze.

Pojďme si promluvit o židlích a sekerách. (Nic jsem nepila, začne to dávat smysl, slibuju). Nedávno jsem slyšela záznam z americké katolické konference a padlo tam pár zajímavých myšlenek, které můžeme využít v naší homo úvaze. K čemu je židle? Jaký je účel, za kterým je vyrobená židle? Sezení. Když si sednu na židli, využívám ji zcela přirozeně. K čemu je sekera? K sekání. Dobře, takže můžu přeseknout špalek dřeva a můžu vám useknout ruku. V obou případech využívám sekeru zcela v souladu s tím, k čemu byla přirozeně vytvořena. Rozdíl je v tom, že v prvním případě nedělám nic špatného a v druhém případě využívám předmět ke konání něčeho špatného. A pak je tu třetí případ. Co když vezmu sekeru a tupou stranou budu zatloukat hřebík? Pak využívám sekeru k něčemu, k čemu určitě nebyla vyrobena. Narušuji její přirozený účel.

Shrnutí:

1. využívám předmět v souladu s jeho přirozeností

2. využívám předmět v souladu s jeho přirozeností k něčemu špatnému

3. využívám předmět zcela proti jeho přirozenosti

Jak tohle souvisí s homosexuálním chováním? Představte si, že jste marťan. Přistanete se svým létajícím talířem na Zemi a začnete zkoumat místní živočišný druh. Zjistíte, že lidská rasa se množí spojením muže a ženy. Takže přirozeným účelem sexu je rozmnožování. Proto je mimochodem ne úplně v souladu s učením církve používat antikoncepci, protože tím jdete proti přirozenému účelu sexu, ale to je až na jiný článek. V případě, že podlehnete touze a žijete sexuálním životem s člověkem stejného pohlaví, jednáte proti přirozenosti člověka.

Co dělat? Všichni z nás jsou v životě pokoušení, máme různé touhy a tak podobně. Občas se mi v práci stává, že mám hroznou chuť uškrtit zákazníka, co třikrát po sobě změní objednávku. Ale neudělám to. Jako lidé mám takovou super věc, které se říká vůle. Máte sebekontrolu. Většina kněží jsou i přes slib celibátu v životě přitahováni opačným pohlavím. A je to v pořádku! Co není v pořádku, je podlehnout pokušení.

Závěr? Když se řekne láska, většina lidí si představí vztah dvou lidí, nějaký milostný vztah. Z čeho to pak hodně rychle redukujeme na sex, který je součástí milostného vztahu. Jak už jsme řešili v článku o Petrovi, láska není jen fyzická přitažlivost mezi dvěma lidmi. Láska může být mezi sourozenci, mezi přáteli. Tyhle druhy lásky jsou i ve vztahu milostném zcela nepostradatelné. Fyzická přitažlivost a taková ta zamilovanost pomine a je důležité mít ve vztahu něco, co ji doplní, jinak to hezky rychle půjde do kytek.

Pokud cítíte, že vás přitahuje stejné pohlaví, vsaďte na vyšší druhy lásky a tu "přízemní" fyzickou nechte stranou.

Modlete se, ne aby vás Bůh změnil, ale aby vám pomohl odolávat pokušení.

Neudělejte z homosexuality svou identitu. Jste mnohem víc, než jen vaše sexualita a tím, že na vaší sexuální orientaci postavíte svou identitu, o dost přicházíte a sami sebe degradujete.

Ponaučení pro nás všechny. Když zjistíte, že jste přitahováni stejným pohlavím, nic to o vás nevypovídá. Je to informace, zcela neutrální. Otázkou zůstává, co s tím budete dělat. Jak se zachováte? Máte svobodu. Nemusíte podlehnout pokušení. Až pokud pokušení podlehnete, je to hřích. Ale do té doby nejste automaticky špatní, nejste vyloučeni z církve. Jste na tom stejně jako já, když mám hroznou chuť zabít zákazníka, co mi vrátí kafe s tím, že je tam moc kafe. Dokud ho nepodlehnu pokušení a nenatlačím mu kávovou lžičku do ... nedělám nic, co by bylo hříchem.

Uffky, tohle bylo náročný a já doufám, že jste ještě neusnuli, k čemuž já nemám daleko.

Buďte tolerantní, ale nebuďte bez názoru. Přemýšlejte nad věcmi a učte se jak obhájit své myšlenky tak, aby obstály v diskuzi.

Josephine