Záhada Betlémské hvězdy

O hvězdě která se náhle objevila na nebi a sloužila jako znamení pro mudrce, čteme jen v Matoušově evangeliu. Stala se jedním se symbolů Vánoc a nechybí snad v žádném zobrazení Betléma. Přesto je ale hodně skeptiků, kteří tvrdí, že jde o výmysl.

Máme tak nějak vžité, že mudrci/králové přišli z východu, sledovali hvězdu, která je vedla prvně do Jeruzaléma (západně od jejich domova) a pak do Betléma (jižně od Jeruzaléma). Na konci jejich cesty se hvězda zastaví nad chlévem, ve kterém se narodil Ježíš.

Kritici říkají, že žádná hvězda se nepohybuje takovým stylem a tudíž jde o "zkrášlující" prvek, který si autor domyslel. Oproti tomu se ozývají námitky jako: "Bůh mohl vytvořit znamení na nebi, takové znamení, které nepodléhá přírodním zákonům." Ano, samozřejmě že Bůh mohl něco takového udělat, ale nemusel. V evangeliu se totiž nikdy nemluví o sledování hvězdy.

Matouš celkem jasně říká, že mudrci/králové hvězdu NESLEDOVALI.

Kdyby tomu tak bylo, šli by rovnou do Betléma. Hvězda jim sloužila pouze jako znamení, že se narodil Židovský král. Automaticky předpokládali, že dítě se narodilo současné královské rodině - rodině krále Heroda. Proto šli prvně do Jeruzaléma.

Herodes byl paranoidní a jen co uslyšel o narození nového krále, radil se s odborníky a rádci a ti mu řekli, že dítě se má narodit v Betlémě, proto se mudrci vydali tam. Nesledovali hvězdu.

Problémem je také překlad, jelikož ve většině verzí Matoušova evangelia se dočtete že: Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. (Matouš 2, 9).

-šla před nimi- je překlad řeckého slovesa proago, což znamená předcházet. Jednoduše jde o známý fenomén, kdy se nám zdá, že nás například měsíc na obloze "sleduje". Je tak daleko, že z našeho pohledu to tak vypadá. Betlém je asi 5 mil od Jeruzaléma, jižním směrem, takže hvězda se nemusela pohybovat, jednoduše se držela pořád na jižní straně oblohy.

-až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě- je o něco větší překladatelský oříšek. Řecké slovo histemi může znamenat jen jednoduše stát, takže si můžeme představit, že mudrci přišli do Betléma a hvězda byla nad nimi na nebi, z jejich perspektivy.

Co je to teda za hvězdu?

1) Meteor - jsou tací, kteří zastávají teorii, že mudrci viděli v jejich zemi roj meteoritů a další pak na cestě do Betléma.

2) Nova/Supernova - hvězda, která se najednou objeví na obloze zářivější.

3) Kometa - která je doprovázena charakteristickým ocasem jisker.

4) Konjunkce - přiblížení dvou nebeských těles (planeta a planeta nebo hvězda a planeta).

  • Meteor?

Těžko. Lidé je vídali poměrně často a navíc roj meteoritů trvá chvíli.

  • Nova/Supernova?

Problémem této teorie je fakt, že nemáme žádné historické doklady o tom, že by lidé přikládali o trochu více zářícím hvězdám nějaký význam, dělo se to například v Číně, ale rozhodně ne v oblasti, kde žil Ježíš.

  • Kometa?

Dnes už víme, že kometa není hvězda, ale tehdy lidé kometu za hvězdu považovali. Řečtí astronomové o kometách mluví jako o hvězdách s dlouhými vlasy (aster kometes). Komety symbolizovali nějakou velkou událost, proto se narození Ježíše často spojuje s kometou. Podle historiků je však tradice komet spíše symbolem nějaké katastrofy.

  • Konjunkce?

Zní to trochu zvláštně a nejde o moc známý fenomén. Řekové pokládali planety za hvězdy, takže pokud jde o konjunkci planet, není divu, že evangelium mluví o hvězdě (asteres planetai - bloudící hvězdy). Bloudící se jim říkalo proto, že na rozdíl od hvězd, se pohybují ve svých orbitách a nám se tak zdá, že mění své pozice vůči stálé pozici hvězd.

Čím byla tedy ona tajemná hvězda z Matoušova evangelia? Hlasujete pro Boží zázrak, Kometu, Konjunkci, Meteorit nebo Supernovu?

Mějte Boží Nový rok!!! A nezapomeňte ráno na mši! (Jak na nový rok, tak po celý rok!) ;)

Josephine