Vykastrovaná kočka a co z toho vzešlo...

Když jsem byla malá, snila jsem o tom, že budu veterinářka. Samozřejmě jen v případě, že by všechna místa princezen byla už obsazená. Snila jsem o tom dlouho a dlouho jsem se i připravovala na to, že půjdu studovat veterinu a zajímala jsem se o zvířata, chtěla jsem jich mít doma hromady a štvalo mě, že náš byt v paneláku nebyl uzpůsobený tomu, abych si do obýváku přivedla koně. Vyrostla jsem a přestěhovali jsme se na vesnici, měli jsme obrovskou zahradu, kam by se ten kůň vešel, ale bohužel se v naší domácnosti nenašel dostatek nadšenců... Nicméně, pořídili jsme si kočku. Chápala jsem to, je třeba na to jít pomalu. Jezinky přeci taky neřekli Jeníčkovi, otevři si zatracený dveře, jsme tady! Šly na to chytře pěkně kousek po kousku. No, nevykastrované kotě by znamenalo koťata, což z vás nakonec buď udělá milosrdného samaritána, nebo krutého vraha. Vybrali jsme si kastraci. A tam se to zvrtlo. Když jsem poprvé uviděla naši milovanou kočku po operaci, bylo všem jasné, že ze mě veterinář nikdy nebude. Nemám na to být veterinář a je to v pořádku. Nemám na to být vrcholový sportovec, a to je taky v pořádku. Nejsem ani dost dobrá na to, abych šla do Ráje. A světe div se, to je taky v pořádku!

Nesnažím se tady zapudit svoje už tak mizerné sebevědomí, ale myslím, že je důležité, abychom si tohle uvědomovali. Dnešní doba nás nutí myslet, si, že musíme být perfektní, což je blbost. Musíme naopak vědět, že nikdy perfektní nebudeme. Jít nebo nejít do nebe, to se neodvíjí od toho, jestli jsem udělal dost, jestli jsem dost dobrý.

Taky se vám někdy stalo, že se vám třeba někdo s něčím svěřil, že udělal něco špatného a vy jste si řekli, no, možná nejsem dokonalý, ale ve srovnání s ním...

A přesně toho bychom se měli vyvarovat. Dnes jsme četli o posledním Ježíšově zjevení učedníkům, ve kterém jim připomíná Písmo. Poznají ho podle lámání chleba, což nám může připomenout eucharistii. A u těchto dvou věcí zůstaňme! Boží Slovo a eucharistie. Tam musíme začít, pokud chceme přemýšlet o Ráji.

"Já sám přece vím, jak o vás přemýšlím, praví Hospodin. Mám v úmyslu váš prospěch, a ne neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději." (Jer 29, 11)

"Nezáleží tedy na tom, kdo chce, nebo na tom, kdo se snaží, ale na Bohu, který se smilovává." (Římanům 9, 16)

PS: Ve spolupráci s několika ateisty chystáme brzy sérii článků, nazvaných "Dialog s ateismem", takže se máte na co těšit!

Josephine