Otec sexuální revoluce

03.03.2019

Současná situace katolické církve podle Judith Reismanové, autorky několika publikací o "otci sexuální revoluce".

Alfred Kinsey byl americký profesor, psycholog a biolog, který žil v první polovině 20. století a je považován za otce sexuální revoluce v Americe. Proslavil se několika studiemi lidské sexuality, tzv. "Kinsey reports", které v druhé polovině 20. století značně přispěly ke změně pohledu na intimitu.

-Prvním problémem v Kinseyho metodě výzkumu, je jeho výběr respondentů. Vzhledem k tomu, že nálada ve společnosti na začátku 20. století byla dost konzervativní, lidé veřejně o svém sexuálním životě nemluvili, určitě ne v takových detailech, jaké byly pro Kinseyho výzkum potřeba. Psycholog Abraham Maslow Kinseyho varoval, že závěry výzkumu mohou být zkreslené, pokud se rozhodne využít pouze skupinu dobrovolníků, kteří se s nadšením do takového projektu přihlásí. Vzorek se tak omezí jen na jednotlivce, kteří jsou hrdí na své nekonvenční chování a chtějí se ukázat. Eliminují se promiskuitní a zdrženliví lidé, kteří považují svou sexualitu a sexuální chování za soukromou věc. Kinsey nedbal psychologova varování a při svém výzkumu spolupracoval pouze s dobrovolníky, kteří se přihlásili.

-Druhým problémem je samotný průběh rozhovorů, ze kterých Kinsey vycházel. Dost často se totiž jednoduchý "dotazník", zvrhl v sexuální poradnu, kdy se dotazovaný ptal a Kinsey mu dával rady a vysvětloval mu, jak začít s tou či onou sexuální praktikou, jako je například sado-masochismus, homosexuální pohlavní styk apod.

-Třetím problémem je Kinseyho přesvědčení, že děti jsou "sexuálními bytostmi" již v raném věku a na pohlavním styku mezi dospělým a dítětem tak není nic špatného. Dokonce by prý děti měly mít nějakého "mentora", který jim bude poskytovat uspokojení a bude je "učit". Nejen, že je tato myšlenka nechutná a zvrhlá, ale také odhaluje zákulisí Kinseyho výzkumu. Podle dat nalezených v jeho institutu, kde shromažďoval veškeré informace k sepsání svých studií, testoval skupinu dětí (od 2 měsíců do 15 let) pod dozorem trénovaných odborníků, ze kterých většina měla pedofilní či homosexuální sklony a z větší části šlo o muže souzené za zneužívání.

Efekt výzkumu

Kinseyho studie odstartovaly (nebo alespoň značně přispěly) sexuální revoluci. Tvrdil, že výsledky jeho studií odrážejí sexuální život běžných Američanů, což (jak je vysvětleno výše) není pravda. Kinsey vzal svůj zmanipulovaný vzorek a aplikoval výsledky na celou americkou společnost. Podle jeho závěrů, 37 % Američanů praktikují homosexuální pohlavní styk (podle dalších výzkumů je to ale jen 4,9% -např. výzkum amerického sociologa Laumanna z roku 1994).

Dále Kinsey uvádí, že masturbace je mezi muži i ženami velmi rozšířená, navíc, ženy, které masturbují před svatbou, jsou ve svém manželství spokojenější. Různé druhy sexuálních praktik, které se považují za deviace, jsou obecně rozšířenější, než se tvrdí (85 % lidí nežijí způsobem, který je považován za normální-nevěra, mimomanželský sex, skupinový sex, homosexuální styk...)

Postupně se chování, které se dříve považovalo za nenormální či nebezpečné, dostalo do seznamu běžných projevů sexuality.

Spojení s katolickou církví

Někteří semináristé se účastnili programu nabízeného institucí IASHS (Institute for the Advanced Study of Human Sexuality), což je institut vedený Kinseyho spolupracovníkem.

(Již zesnulý) Kardinál Bernard Law přišel před biskupy s tvrzením, že kněží často radí lidem v situacích, o kterých nic neví, a tudíž navrhuje svěřit duchovní do péče doktorského dua (Money a Berlin). Tito psychiatři byli podle kardinála experti na téma sexuálních deviací a pedofilie. Zmínil také úspěšnost jejich kliniky a profesionalitu, se kterou k věci přistupují. O čem už se Law nezmiňuje, je celá filosofie uvedené kliniky. Veškerý materiál pro školení kněží, učitelů a sociálních pracovníků byl vytvořený pod vlivem Kinseyho výzkumu a snažil se normalizovat pedofilii, stejně jako homosexuální chování nebo hromadný pohlavní styk. Nejen, že Berlin a Money školili duchovní, ale biskupové jim navíc na kliniku posílali seminaristy, u kterých se objevilo podezření na pedofilní sklony. Tito dva odborníci je pak řádně proškolili, vysvětlili jim, že na pedofilii není nic divného a pustili je zpět do světa s tím, že už jsou v pořádku. Berlinův a Moneyho institut pomáhal ututlávat veškeré skandály, související se zneužíváním.

Je jisté, že Kinsey započal něco, z čeho se budeme ještě dlouho léčit a kdo ví, jestli se nám to vůbec podaří. Stíhání sexuální deviantů mezi kněžími necháme Vatikánu. Jediné co můžeme my, jakožto řadoví katolíci, je být příkladem našemu okolí. Jak? Informujme se, zapojme kritické myšlení, držme se tradičních hodnot, nebojme se o věcech diskutovat, nebuďme mainstream! ;-)

Pokud vás zajímá víc o Kinseyho výzkumu a jeho dopadu na společnost, vřele doporučuji tyto materiály:

https://www.drjudithreisman.com/archives/US-CathChurch_Reliance_DiscScience.pdf

https://www.drjudithreisman.com/archives/Kinsey_Sex_and_Fraud.pdf

Josephine