Jak někomu odpustit, když to nejde
Odpuštění
patří do základů křesťanství a ideálně bychom to měli všichni umět, ale realita
je často úplně někde jinde.
Pokud jste jako já, a profík v tom ještě úplně nejste, tak jste tady správně.
V první řadě proste Boha o sílu, protože taková věc se nedělá snadno a bez Boha to vůbec nepůjde. Pravidelná svátost smíření taky vůbec neuškodí.
A pak to prostě zkoušejte. Postupně se tím tunelem prokopávejte víc ke světlu. Nic jiného říct nejde, protože odpuštění je proces a když vám někdo ublíží fakt hodně, tak to nejde hned.
To, že tomu člověku odpustíte, ale neznamená, že mu musíte znovu věřit. Když nebudete chtít, tak se s ním už nikdy nemusíte vidět, to je jen na vás. A taky to neznamená, že musíte zapomenout, protože to kolikrát ani nejde vůbec. Vzpomínky se bohužel nedají vymazat.
Ale jen odpuštění umožní vám i tomu člověku se posunout dál a vyléčit se.
Hlavně se nezapomeňte učit od našeho Pána - jediného experta v odpouštění.
"Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení." (Matouš 6, 14-15)
"Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám." (Efeským 4, 31-32)
"Neříkej: Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů." (Přísloví 24,29)
"On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů." (Koloským 1, 13-14)
Anasthazia