Co (ne)řekl sv. Ignác z Loyoly
Modli se, jako by všecko záleželo jen na Bohu, ale přičiňuj se, jako by záleželo jen na tobě.
Svatý Ignác z Loyoly se narodil roku 1491 v Baskicku, byl vychováván na zámeckém dvoře a sloužil nějaký čas jako důstojník ve službách císaře Karla V. Při bitvě ve španělské Pamploně roku 1521 byl těžce zraněn. Během dlouhé rekonvalescence zakusil několik intenzivních duchovních prožitků a jeho konverze vyvrcholila poutí do Svaté země. V městečku Manrese se zrodily první náčrty jeho dnes slavných Exercitia spiritualita. Absolvoval latinskou školu v Barceloně a filosofická studia a teologická studia v Paříži. V roce 1537 přijal kněžské svěcení a začal uvažovat nad založením řádu. V roce 1540 papež Pavel III schválil Ignácovy návrhy a došlo ke vzniku řádu Tovaryšstva Ježíšova.
Romantický příběh o drsňákovi, který po vážném zranění zjistil, co je pro něj v životě vlastně důležité, trošku proházel příčky ve svém žebříčku hodnot, poznal Boha a založil řád, který prosperuje dodnes. Mám příběhy svatých ráda, i když jsou strašně klišé.
Citát Modli se, jako by všecko záleželo jen na Bohu, ale přičiňuj se, jako by záleželo jen na tobě. bývá připisován svatému Ignácovi, dokonce se tak píše i v katechismu katolické církve. Ale právě katechismus cituje studii Josefa Guiberta z devatenáctého století (která byla publikována až po jeho smrti) a editor Guibertovy knihy o uvedeném citátu řekl následující: "Ačkoli je tento citát v souladu s Ignácovým myšlením, nelze jej v tomto přesném znění dohledat v žádných Ignácových spisech ani v současných dokumentech."[1]
První zmínku o Ignácově citátu můžeme najít v lednovém vydání American Phrenological Journal z roku 1868.[2]Ale materiály z konce 19. a začátku 20. století vydávají citát za "staré přísloví" a rozhodně ho nepřipisují sv. Ignácovi.
Nejpravděpodobnější je teorie, že jde o zkomoleninu citátu, který je též připisován sv. Ignácovi. "Základním pravidlem tvého jednání ať je toto: důvěřuj vždycky v Boha tak, jako by všechen zdar tvého podnikání nezávisel na tobě, nýbrž na Bohu. Přitom však pracuj sám tak pilně, jako by Bůh nedělal nic, nýbrž vše ty sám"
Přestože tato teorie zní vcelku logicky a vypadá důvěryhodně, druhý citát pochází z díla "Jiskry sv. Ignáce" které bylo napsáno až 150 let po Ignácově smrti. Takže možná zní autentičtěji a než první z citátů, ale ani tak si nemůžeme být stoprocentně jistí, že skutečně pochází od sv. Ignáce z Loyoly.
Ať už sv. Ignác řekl cokoli, můžeme si z těchto dvou citátů něco odnést?
Připomíná mi to 10. kapitolu Lukášova evangelia o Marii a Martě.
Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde. (Lukáš 10, 38 - 42)
Musíme se učit hledat rovnováhu mezi aktivitou a pasivitou, musíme se učit poznat kdy je čas se modlit a kdy je čas jednat. Jednoduše se musíme naučit kdy máme být aktivní jako Marta a kdy máme sedět u Ježíšových nohou, poslouchat a být spíše pasivní jako Marie.
[1](Joseph Guibert, The Jesuits: Their Spiritual Doctrine and Practice, překl. William J. Young, edit. George E. Ganss, Chicago: Loyola University Press, 1964, str. 148
Josephine