Argument inteligentního plánu

Pokračujeme v krasojízdě! Mám za sebou dvě hodiny v knihovně, zatím jen jedno kafe a vzhledem k tomu, že se chystám večer na konferenci o metafyzice, určitě u jednoho nezůstanu...

Dneska se podíváme na druhý argument pro existenci Boha, známý jako teologický argument. V angličtině ho můžete najít pod názvem the design argument. Jednoduše, je to argument, který říká, že když se podíváme kolem sebe, vesmír a všechny živé věci, jsou nějak uspořádané a jejich fungování prostě vyžaduje zásah něčeho vyššího.

Klasicky se tento argument doprovází příkladem s hodinkami, se kterým přišel v devatenáctém století William Paley. Ten říká, že stejně jako když najdeme na zemi hodinky, předpokládáme, že byly někým/něčím zhotoveny. Asi je málo pravděpodobné, že by se prostě jen tak objevily. A s vesmírem a je to stejné, přirozeně předpokládáme a zdá se logické, aby měl nějakého stvořitele.

Někdo by mohl říct, že jde o náhodu. Třeba vesmír nebyl nijak přesně navržen, třeba je to jen naše zdání, že jsou věci nějak uspořádané. třeba je to všechno náhoda! No, těžko se s někým takovým hádat, ale i významní ateističtí vědci jako Richard Dawkins uznávají že: "Biologie studuje složité věci, které se ale zdají být navrženy/stvořeny za nějakým účelem."

Tento argument se v různých podobách pod různými jmény debatuje dodnes, obzvláště na poli biologie. Najdeme ho nejčastěji pod jménem Teorie inteligentního plánu. Mnoho vědců, často i ateistů, souhlasí s tím, že je složité obhájit tvrzení, že vesmír a život vznikly na počátku nějakým přírodním procesem. Vysvětlení vzniku vesmíru působením inteligentní síly, je mnohem přijatelnější. Jako křesťané s takovým přístupem můžeme souhlasit, je kompatibilní s naším viděním světa, ale nejde tak daleko, aby jmenoval Boha.

V čem spočívá Teorie inteligentního plánu? Když Darwin přišel se svou evoluční teorií, neřešil vznik prvotního druhu, neřešil první příčinu. Zabýval se tím, jak se z něčeho vyvíjelo něco. Pozoroval změny, hledal jejich příčiny a podobně. Ale rozhodně se nezabýval vznikem prvních organismů či dokonce vesmíru. Takže se přišlo s teorií ID (intelligent design). Každý plán potřebuje tvůrce. V rámci této teorie máme tři hlavní argumenty.

1) Nedělitelná komplexnost

Definuje se jako "jedinečný systém, skládající se z několika vzájemně spojitých částí, které se podílejí na základní funkci, a jejich oddělením od celku - oddělením jakéhokoli z nich - by znamenalo ztrátu funkčnosti celku." Jednoduše, když vám někdo uřízne nohu, ta noha ztratila svou funkci, nebude chodit po ulici bez zbytku vašeho těla.

2) Specifická komplexnost

Tento argumet říká, že "je nemožné, aby náhodnými procesy vznikly komplexní vzory." Opět jednoduše, vznik různých biologických struktur nemůže být vysvětlen pouhou náhodou. Nejznámějším příkladem pravdivost tohoto argumentu je představa 100 opic, bušících do 100 psacích strojů. Jaká je pravděpodobnost, že se jim podaří vyplodit text, který bude mít smysl?

3) Antropologický princip

Tento princip říká, že by stačila malá nepatrná změna, například v poměru prvků v ovzduší a náš druh by nemohl na Zemi existovat. Jinak řečeno, vypadá to, že naše planeta vznikla jako na míru šitá pro lidské bytosti. Není možné, aby se faktory které nám umožňují existovat, objevily čirou náhodou.

Jsme na konci dnešního vyčerpávajícího článku. Tento argument měl v průběhu historie mnoho podob, různě se měnil a vyvíjel, proto ho dnes najdete pod různými jmény v různých formách. Dnes je ale diskutován pod jménem The design argument, Intelligent design apod.

Josephine