Interrupce 1. část

Dnešní článek bude na téma, které bylo už milionkrát rozebíráno, a přesto je pořád aktuální a citlivé. Potrat. Zdá se téměř nemožné neudělat z tématu jako je tohle emoční divadlo. Takže přesně o to, se dneska pokusíme. 😉

Ještě, než se do toho pustím, povím vám pár novinek z mého zahraničního dobrodružství. Jsem na půl roku na erasmu v Salamance, Španělském městě v provincii Castilla y León. Bydlím v pronajatém bytě spolu se třemi dalšími studenty, kteří jsou Španělé. Studuju španělskou filologii na filologické fakultě, což je nejhezčí budova ze všech, samozřejmě. Co se týče předmětů, mám výborné profesory a celkem dobrý rozvrh, jsem zvyklá mít týden hodně nabitý, takže být od devíti do devíti ve škole mi nedělá problém. Jak jste jistě zaznamenali, článků tu přes září vůbec nepřibylo a je to hlavně kvůli tomu, že jsem až do včera neměla na bytě připojení k internetu. Salamanca je město plné studentů a v září se sem začnou sjíždět a logicky, všichni chtějí wi-fi, takže čekací listina by vyšla na dva toaletní papíry.

Nicméně, vše je zařízeno, připojení mám, data proudí, družice fungují, takže články zase budou. (Jářku budou! S kapsama...)

Rozhodla jsem se udělat sérii článků o potratech a jak obhájit před pro-choice aktivisty vás pro-life přístup. Tady jsem se setkala s mnohem více liberály, a to jak studenty, tak staršími lidmi. Říct, že vám nepřijde v pořádku, když je homosexuální svazek na stejné úrovni jako manželství, je jako říct že bychom se měli vrátit k vyvražďování židů. V Česku se často setkáte s lidmi, co si nemyslí nic. Protože to je samozřejmě strašně snadné. Česká povaha je více o - dokud se to netýká přímo mě, je mi to fuk - přístupu. Španělé jsou pravý opak. Je úplně jedno, jestli se jich to týká nebo ne, jednoduše budou mít názor na všechno a budou ho hlasitě obhajovat.

Dneska se podíváme na dva argumenty, které často od příznivců pro-choice uslyšíte.

1. Žena má právo dělat si co chce se svým tělem.

Proč argument moje tělo moje rozhodnutí nefunguje?

Představme si situaci, aktuální před dvěma stoletími, kdy existoval ve světě zákon, že muž může ve svém domě zbít svou ženu (ale pozor, nesmí to na ní být vidět), protože co dělá na svém pozemku je jeho věc. Druhá strana pak většinou přijde s námitkou.

Takže je morálně nepřípustné, abych si nabarvila vlasy, udělala tetování nebo ostříhala nehty?

Ne. Zásadní problém je v tom, že plod není nehet. Je to člověk.

Často se také stává, že pokud jedné nebo druhé straně muž, ozvou se hlasy, které řeknou, že muži se k této otázce vůbec nemají vyjadřovat, protože se jich to netýká. Což je samo o sobě absurdní, protože pokud si vzpomínám na pátou třídu a hodinu biologie, děti nenosí čáp. Předpokládáme, že po pohlavním styku (úmyslném v tomto případě, do případu znásilnění se pustíme v dalších článcích) je jistá pravděpodobnost, že se počne dítě. Tudíž to není jen žena, kdo má k tomuto tématu co říct.

2. Když bude potrat ilegální, stejně se bude praktikovat a akorát bude umírat více žen.

Aha, takže potom můžeme s klidem legalizovat vraždu. Když bude vražda proti zákonu, stejně budou lidi vraždit.

Dobře, když ale potrat uděláme nelegálním, ten, kdo na to doplatí, budou chudé ženy z okraje společnosti, protože ty, co mají peníze si jednoduše odjedou někam, kde jim potrat bez problémů udělají.

To je možná pravda, ale potom by to znamenalo, že pouhý fakt, že to mám v životě těžké mě opravňuje k tomu ubližovat druhým.

Ale zákaz potratů povede k větší úmrtnosti žen, protože se budou praktikovat nebezpečné amatérské ilegální potraty a podle studií mají země, kde je potrat povolen mnohem menší míru skutečně provedených potratů!

Je spousta žen, které si nenechají udělat potrat u doktora, i když je to v dané zemi legální, protože nechtějí, aby to okolí vědělo, mají strach, stydí se, prostě je nemožné udělat hodnotnou studii o počtu provedených potratů. Na druhou stranu, můžeme udělat studii o počtu úmrtí matek. To se pak dostaneme k tomu, že například Irsko nebo Malta měly do nedávna nejnižší počet takových úmrtí, a to je tam potrat dost omezený.[1]

Příště se budeme věnovat argumentu houslisty, se kterým přišla Judith Thompson.

Josephine


PS: Tady je menší reklama na nejhezčí město světa. ;)



[1] The risk of death from maternal causes in Ireland is 1 in 100,000. See World Health Organization, "Maternal Mortality in 2005: Estimates Developed by WHO, UNFPA, and The World Bank," accessed April 4, 2011, https://www.who.int/whosis/mme_2005.pdf.